Práva závodníků při diskvalifikaci a nesportovní chování

Dr. Miloslav Lapka

Pojďme si věcně ukázat jak postupovat při diskvalifikaci.

V pravidle IAAF 230 je jen první odstavec 230.1 věnován tomu, co to je závodní chůze, a zbytek až po 230.12 je věnováno samotnému provedení napomínání a diskvalifikace.

1. Závodník může dojít do cíle i když je DG.

Ano je to tak, ale jen v případě 230.3a, to je pokud je diskvalifikován na posledních 100m před cílem vrchníkem chůze. Tehdy smí závod dokončit. Tím se jistí případný uznaný protest nebo chyba v komunikaci rozhodčích chůze. 100m před cílem však smí vrchník vylučovat jen na vyjmenovaných závodech IAAF 1a – 1d od OH až po oblastní nebo regionální poháry a soutěže věkových skupin (například od 17 až po veterány). Tím se nemyslí oblast Čejkovice (Franta Kmenta promine tento vtipný příklad) ale oblast např. států Baltského moře a podobně. ČAS po dohodě s Chodeckou komisí a Komisí rozhodčích uplatňuje toto pravidlo jen na mistrovské soutěže – jednotlivců a družstev. V těchto vyjmenovaných závodech vrchník chůze nerozhoduje, kromě posledních 100m.

Rada:
Mohu-li poradit, využívejte svého práva dokončit závod i při DG na posledních 100m od vrchníka chůze.

2. Ve všech ostatních případech musí závodník opustit trať nebo dráhu.
(Pravidlo 230.6c) Přesněji opustit dráhu, na trati sejmout číslo a opustit trať.

Pokud tak závodník neučiní, vystavuje se velmi nepříjemným disciplinárním postihům dle pravidla IAAF 22.1.f) a 145.2 v právně platné anglické verzi (u nás jen pravidlo 145).

Rada:
Dodržujte toto pravidlo i ve vlastním zájmu, ať nemáte zbytečně nepovolený start z disciplinárních důvodů na příští závody.

3. Závodník může být DQ i když neviděl červený terčík od vrchníka chůze.

Ano, je to tak, i když se to zdá nespravedlivé. To jsou situace, kdy vrchník nenajde závodníka v cíli, závodník odejde do šatny a po jeho projití cílem přijde třetí červená karta a podobné případy. Nemá se to stávat a je to ostuda vrchníka, ale byl jsme svědkem na MS juniorů, kdy DQ závodník prchal ze stadionu po projití cílem se čtyřmi červenými kartami v domnění, že když opřed vrchníkem a jeho terčíkem uteče tak vyhraje. Právě pro tyto případy existuje zmíněné pravidlo 230.6a)

Rada: Pokud mohu poradit, při každém nejasném případě chtějte vidět protokol vrchníka, kde je přesně na minutu zaznamenán počet červených karet na každého závodníka a za jaký přestupek. Protokol není tajný, na uvážení vrchníka je zda Vám odkóduje i jména rozhodčích. Osobně jsem pro maximální odpovědnost a nebojím se ukázat že jsme to byl já nebo jiný rozhodčí, kdo dal návrh na vyloučení – červenou kartu. To přispívá k osobní záruce a kontrole rozhodčích chůze, žádné schovávání do anonymity.

4. Závodník může být zastaven také ze zdravotních důvodů

Na to pamatuje pravidlo 230. 8 d) lékařský delegát nebo člen oficiální lékařské komise Vás skutečně může zastavit. U veteránů je zde tzv. Safety Judge, postrach těch co nezvládají pohyb který by se podobal chůzi nebo skoku nebo běhu a má pravomoc závodníka ze závodu vyloučit a poslední rok se tato pravomoc využívá i v tzv. „běhu“ na 100m, kdy závodník, při vší úctě k věku, vůbec neběží, ale jde do cíle.

Rada:
Tohoto ustanovení se není třeba nijak obávat, jde o extrémní příklady, jak jsem uváděl výše. A pokud už se Vám stane, že Vás v souladu s pravidly lékař závodu zastaví, je to ve prospěch Vašeho zdraví. Lepší dokončit závod příště než zkolabovat se zdravotními následky.

5. Závodník může být také DQ pokud si zkrátí trať 230.12 nebo přijímá (většinou opakovaně po napomenutí) občerstvení mimo občerstvovací nebo osvěžovaní stanici.

Rada:
K tomu myslím není co dodat, poškodit Vás může i nerozumný kouč, který i přes upozornění příslušným rozhodčím na občerstvovací stanici podél Vás poběží, potáhne Vás, bude Vám někde za stromem podávat léky atd.

6. Protest - závodník má právo se odvolat, nejen proti DQ. (146.3 a 146.5)

Ano, nejdříve k vrchnímu rozhodčímu, v naší disciplíně přímo k vrchníkovi chůze (pravidlo 146.3) Ten je povinen podat vysvětlení, ukázat protokol, vzít si k ruce další rozhodčí chůze a podobně. Pokud není závodník s výrokem spokojen, má právo se odvolat k Jury d’ Appeal podle pravidla 146.5 Písemně, podepsané činovníkem odpověděným za závodníka a s patřičným peněžním vkladem, který v případě zamítnutí propadá. Učinit tak můžete do 30 minut od oficiálního vyhlášení výsledků. Proti výroku Jurry už není odvolání.

Pokud máte pocit že závodník přede Vámi evidentně podvádí, běhá, zkracuje si vzdálenost a nevím co ještě a rozhodčí chůze si toho do konce závodu nevšimli a dotyčný došel, tak využijte této možnosti a zavolejte si pokud možno svědky. V tom případě je to pravidlo sloužící ve Váš prospěch. Rozhodčí totiž mohou poškodit závodníka dvojím způsobem: nespravedlivou DQ a také tím, že nediskvalifikují toho, kdo DQ zaslouží. Tím poškodí všechny ostatní co jsou poctivě a bona fide – v dobrém úmyslu. Rozhodčí není od toho aby byl „zlý“ nebo „hodný“, je tu od toho, aby se dodržovala pravidla v rámci zkušené tolerance a lidské úcty, kdy je něco jiného OH a něco jiného závod žáků na 1 km.

Rada:
Pokud mohu poradit, pro DQ nemají tyto opravné prostředky význam. To samé platí pro přešlap u dálky nebo vrhů, nikdo Vás už na trať proběhlého závodu nevrátí. Pokud však máte pocit nespravedlnosti, zaujatosti rozhodčích, nějakého spiknutí zrovna proti Vám nebo Vašemu oddílu, využijte těchto možností. Ve světě se používají při stanovení špatného pořadí nebo při závodění, které není fair play – strkání, úmyslné šlapání na boty a tím jejich vyzouvání, blokování a podobně. Při chůzi naštěstí tyto praktiky nejsou tak časté jako při bězích.

Nesportovní chování

Za nesportovní chování se považuje také neuposlechnutí příkazu rozhodčího (pravidlo 145). V našem případě když je závodník diskvalifikován (s výjimkou 230.3a) uvedeného výše, to je těch posledních 100m před cílem) a nehodlá opustit trať nebo dráhu podle pravidla 230. 6a).

To co znáte od fotbalistů se dá použít i v atletice. Žluté i červené karty mohou padnout i v naší disciplíně. Hlavní rozhodčí podle pravidla 125.5 v závazné anglické verzi má tyto pravomoci, které v případě jeho nepřítomnosti mohou přejít na vrchníka chůze. Může varovat žlutou kartou nebo přímo vyloučit červenou kartou ze závodu za nesportovní nebo nevhodné chování. Za dvě žluté karty během závodu (například běháte kolem občerstvovačky a nedáte si říct ani po první kartě) následuje vyloučení. Pozor – tyto žluté karty nemají nic společného s napomínáním žlutými terčíky od rozhodčích chůze, tam od každého můžete dostat dvě napomínání celkem a nic se neděje dokud Vám nedají tři RCH červenou kartu -. V případě že vrchní rozhodčí uváží, že jde o obzvláště hrubé nesportovní nebo nevhodné chování, (145.2 předává věc disciplinární komisi, která Vám může nepovolit další závodění. (22.1f)

Co je to nesportovní a nevhodné chování a jednání?

Pravidla nepodávají explicitní výklad, ten je v rukou vrchního rozhodčího nebo při soutěžích u nás v také v rukou zástupce hlavního rozhodčího nebo vrchníka chůze. Ale z velkých i našich domácích soutěží si možná vzpomenete: kromě již popsaného
1. strkání a blokování (163.2)
2. neuposlechnutí příkazu rozhodčího,
3. nevhodná gesta, komentáře, nadávky rozhodčímu a soupeřům.
Rada: Zde bych apeloval na rozhodčí chůze, nenechte se vyprovokovat k trapným scénám, závodník je rozjetý, tolerujte jeho gesta a průpovídky při DQ, buďte rozumní. Co je však samozřejmě nepřípustné je fyzický útok na rozhodčího, komické zahazování terčíků jak jsme viděl několikrát během své reprezentační kariéry a podobně.
4. znevažování soupeřů a disciplíny. Nevhodná gesta do čestného závodu nepatří, nejsme v parlamentu a vládě ČR.
5. soutěžení v duchu bona fide, tedy v dobrém, čestném úmyslu. (1634.2, 260.9)
6. našly by se jistě další příklady....

Zelený strom života

Tolik teorie podle pravidel, ale praxe je vždy jiná a složitější. Na závěr příklad nevhodného a nesportovního chování, alespoň z mého pohledu. Mimochodem právě poslední vystoupení Jiřího Malysy na M-ČR družstev mne přesvědčilo, že zde panuje mnoho nejasností a bude užitečné napsat o Vašich právech a povinnostech.

Fakta: Celkem červené karty pro 3 závodníky, 4 napomínáni. J. Malysa byl vyloučen podle protokolu vrchníka chůze J. Malíka ve 12:44 na 5000m dráha dne 6.9.2008 v Třebíči na M-ČR družstev
Napomenutí: Lapka..12:32, Protiva...12:35, Kubíček...12:34, Mynář....12:36, Vacek...12:38 vše za ztrátu kontaktu Červená karta: Lapka...12:39, Protiva....12:43, Kubíček...12:36, Mynář...12:40 vše za ztrátu kontaktu. J. Malík neměl hlas, ale v souladu s mistrovskou soutěží právo na DQ na posledních 100m, kterého během soutěží nevyužil. Tři RCH byli z JČ kraje, 3 z Brna, červenou kartu dostal vždy od 2 z každého kraje.

Nezaujatým pohledem vidíte, že o nějaké chybě DQ čtyřmi hlasy z pěti možných není co mluvit, každý RCH poctivě dával najevo napomínáním nebezpečí ze ztráty kontaktu už během prvních kol, tak jak kolem nich Jirka procházel. Budiž k jeho dobru podotknuto, že žádný protest nepodával, nediskutoval, na nic se neptal a v souladu s pravidly opustil dráhu. A zde by příběh mohl končit s konstatováním, že dal svým svěřencům dobrý příklad jak se má v takové situaci zkušený reprezentant a bývalý závodník vynikajících evropských kvalit chovat.

Ale tím příběh nekončí. Pomineme z mého hlediska nevhodná gesta na adresu vedoucího Miloše Holuši během závodu. Pomineme techniku, která i pro necvičené oči na tribuně neměla s chůzí nic společného. Od toho tam byli rozhodčí. Pomineme dokonce i to, že neobstojí argumenty, že s touto technikou na ostatních ligových kolech Jirka došel. To je ostuda RCH pokud šel stejně, pokud ne, je to v pořádku a berme jejich výrok jako platný. Ponechme stranou, že na závodech IAAF a EAA se s takovou technikou vůbec chodit nedá a Jirka to poslední roky zažíval na vlastní kůži. Každý závod je jiný a není důvod k předpojatosti. Dokonce mu ponechejme i z mého hlediska naivní tvrzení, kterým se bude bránit, že nevěděl jak strašnou techniku předvádí a snažil se jít co nejlépe umí. ale nedařilo se mu to zlepšit.

Nesportovní a nefér chování se odehrálo bohužel mimo mě na tribuně, kdy jsme byli jako RCH označeni za mafii, která mu nepřeje – ale to mě od Jirky nemůže rozházet. Co mně však vadí je znevažování disciplíny před sportovní veřejností. Družstvo Brna na to zřejmě slyšelo? To je škoda, mohli využít všech forem protestu uvedených výše, J. Malík by jim rád ukázal protokol vrchníka a vyslechl jejich námitky. Sami víte kolik nám dalo práce a s jakým nasazením jsme šli do boje za zachování chůze v soutěži družstev. To si Jirka Malysa nevidí ani na špičku nosu - koho by asi trénoval a proč kdyby chůze opět ze soutěže družstev vypadla? Škoda, jinak byla chůze pěkný, rychlý závod v mužích i ženách a nebyl tam nikdo, kdy by ji znevažoval nebo nebral jako součást atletického finále. Nebo jsou to jen pomluvy a nic nekomentoval a čestně dohrál svůj příběh do konce a dal svým svěřencům příklad nejen jak se chovat, ale jaká technika se nedá tolerovat?

Za sebe říkám, že bych jeho tribunové vystoupení - pokud mám věřit očitým svědkům - hodnotil žlutou kartou. Nestalo se tak, nebyl jsem přímým svědkem a nebyl jsem vrchník disciplíny. Jakou malou satisfakci však beru velmi pozitivní reakce ostatních závodníků po závodě a hlasy z tribuny, ale asi z jiné části, které mně doporučovaly skoncovat s takovým chováním jednou provždy.

Nejde o techniku, ta se může horšit či lepšit a každý nastupuje do závodu čistý, alespoň pro mne a tam kde rozhoduji. Jde o nesportovní chování, o nefér přístup. Máme chodeckou komisi, která má velmi demokratická pravidla, jež nemají obdoby v jiných disciplínách. Jirka je mimochodem jejím řádně zvoleným členem, včetně mého hlasu. Před nesportovním jednáním a nefér chováním se však také musíme umět bránit. Rád uslyším i Vaše názory a snad Vám bude tento článek užitečný hlavně pro využití Vašich práv podle pravidel IAAF.

Přeji všem dobrý konec sezóny 2008 bez zranění a v radosti z chodeckých kroků!

Míla Lapka